Moderní éru virtuální reality v roce 2012 na Kickstarteru odpálil projekt Oculus Rift. Během dvou let se dostal k lidem, začala mu růst konkurence a zapojili se i výrobci mobilů, od kterých se čekal velký impulz pro nový koncept konzumace obsahu s brýlemi na očích.
Samsung v roce 2014 představil Note 4 a lidé si k němu mohli přikoupit brýle Gear VR, na jejichž vývoji spolupracoval právě Oculus. V následujících letech se přidala i vlajková řada telefonů Galaxy S, přidal se ovladač, který VR zážitky posunul o level výš.
Podporu VR vyhlásil Google, na Obchodu Play vyčlenil sekci pro VR aplikace, připravil podporu VR pro Android, představil papírový Cardboard, který měl VR zpřístupnit naprosto každému. Mezi výrobce smartphonů přišlo období, ve kterém kdo neměl podporu pro VR, jako by nebyl.
Vystřízlivění
Cardboard byl sice zajímavý a dostupný, ale aplikace stály jednoduše za houby. Samsung byl o level výše, ale zase to bylo výrazně dražší, uživatelé museli brýle přikoupit a ani pak nebyl výsledek zase až tak světoborný a obsahu také nebylo moc. I ti, kdo měli brýle doma, je vyzkoušeli, předvedli přátelům, ale na pravidelné herní seance to nebylo. Navíc se celá sestava zahřívala, člověk se uvnitř potil a mnoha lidem se po chvíli dělá nevolno.
Přestaly se objevovat nové projekty, aplikace, hry, komerční prezentace… Ani hardware se nevyvíjel, k novým telefonům Samsung jen přibalil redukci, aby šly vložit do starších brýlí. V létě představený Galaxy Note10 už do brýlí nedáte vůbec. Šéf Oculusu John Carmack nedávno na vývojářské konferenci řekl, že Gear VR je promarněná příležitost.
„Velké VR“
I tady se rozjela konkurence. Dnes se dá říct, že nejsilnějšími hráči jsou Oculus a HTC Vive, které po rozprodání mobilního byznysu hodně vsadilo právě na VR. Přidalo se Sony s PSVR. Ve světě i v Česku se rozjely herny s unikátními VR zážitky. Po sedmi letech sice je pár velkých herních titulů, klesly ceny hardwaru, vzrostlo rozlišení, výkonné počítačové VR s kvalitnějšími hrami se zbavilo drátů, které snižovaly komfort, takže předpoklady pro úspěch by tu byly…
…ale objem trhu není dostatečně velký, takže se významně neinvestuje, celé odvětví stagnuje.
Do VR se s dravostí sobě vlastní pustil i pornograficků průmysl. V minulosti už se několikrát stalo, že rozhodl o úspěchu či neúspěchu technologie, tentokrát snaha byla, několik projektů stále jede, ale na přerod odvětví to také nevypadá.
Čím to?
Proč se z VR nestal hit? První ponoření do 3D světa je dechberoucí!
…také ale rychle opadá, jen málo uživatelů se pravidelně a na dlouho vrací. Silně tu funguje „syndrom první hry“, která člověka chytne nebo odradí od celého VR konceptu. Ve VR funguje jen omezené množství herních konceptů, které se ve hrách stále opakuje. A pak je tu přece jen značná cena – desetitisíce dáte za brýle, další za počítač s výkonnou grafikou a ani kvalitní hry/zážitky nejsou zdarma.
Takže je to jedno s druhým – lepší hardware neuděláte bez investic, uživatelé nejsou ochotní platit, když už zaplatili haldu peněz za hardware, vývojáři se bojí investovat, takže software není tak kvalitní jako by mohl být… Prostě se nepovedlo nastartovat ekosystém.
Vive, Oculus a Sony se statečně drží, Češi přispěli geniální hrou Beat Saber, skvělé jsou letecké či automobilové simulátory (ano, další investice do volantu), ale stejně je VR jen takovou popelkou herního světa i byznysu s elektronikou.
Kam dál
Na restart virtuální reality jako zábavní platformy to zatím nevypadá. Pomalu si ale hledá cestu do profesionální sféry. Místo aby firma posílala pracovníky na proškolení do zahraniční pobočky a platila za letenky a hotely, vypracuje názornou 3D instruktáž a stejnému pracovníkovi nasadí na hlavu VR brýle.
Co se mobilů týče, aktuálně to vypadá na převahu rozšířené reality (AR). Bez brýlí. Prostě jen vezmete mobil, namíříte jej na svůj obličej a Messenger vám přidá legrační uši. Nebo zaberete obývák a IKEA vám do něj přidá gauč. Rozvíjí se i náročnější a užitečnější projekty.
