Vezměte základní funkce, přibalte trochu hudby, kapku svěžího vzhledu a prodávejte pod 1 500 korun. Recept na úspěch?
Klíčové vlastnosti
- rozměry: 111 × 45 × 15 mm, 80 g
- příjemný vzhled
- pevná konstrukce
- vnitřní paměť telefonu 1,1 MB
- slot pro paměťovou kartu microSD
- „hudební telefon“
- FM rádio s RDS
- Podpora GPRS
Hlavní nedostatky
- chybí bluetooth a infraport
- absence fotoaparátu
- slot na paměťovou kartu pod baterií
- pasivní displej
- chybí doručenky SMS zpráv
- nepodporuje Javu
Motorola se zřejmě rozhodla, že svůj se svůj pád v tabulkách prodejnosti pokusí zastavit výrobou telefonů pro masy. Tyto jednoduché modely jsou určeny především na rozvíjející se trhy, avšak i u nás mají šanci na uplatnění. Ideálně se hodí jako telefony pro děti či starší osoby, které si nepřejí nic jiného, než volat a SMSkovat a to pokud možno co nejjednodušeji.
Motorola W230 |
| Levný telefon klasické konstrukce s pasivním displejem, FM rádiem, MP3 přehrávačem a slotem pro paměťové karty microSD. | rozměry a hmotnost: 111 × 45 × 15 mm, 80 g displej: 1,6'', pasivní CSTN, 128 × 128, 65 tisíc barev sítě: GSM (900/1 800 MHz) data: GPRS tř. 10 konekt.: miniUSB paměť: 1 MB, paměťové karty microSD baterie: Li-Ion 940 mAh hudba: přehrávač hudby, rádio
|
36 % (454. místo z 858) | katalog | preview |
cena: 1 429 Kč (Cybex) |
Zaujme barvou
Nová Motorola W230 je k dostání prozatím ve dvou barevných variantách. Pokud uvidíte stříbrnou, možná si jí ani nevšimnete, vypadá decentně, usedle a tak nějak nezajímavě. Pokud však narazíte na variantu oranžovou, určitě na ni hned tak nezapomenete. Jistě vás upoutá alespoň barvou, přeci jen to pořád není úplně běžný odstín. No a ten vzhled? Rozhodně jeden z nejlepších, co jsem v kategorii lowendů viděl. Hmotnost i rozměry telefonu jsou přijatelné a pokud budete přecházet ze staršího stroje, tak vás zaujme především příjemná tloušťka. Nicméně na to, že telefon ve svém těle neukrývá téměř žádné moderní „nezbytnosti“, by drobné zmenšení rozhodně na škodu nebylo.
Motorola W230 se nabízí ve dvou barevných variantách
Všechna tlačítka jsou bezproblémově dosažitelná jednou rukou. Pochvalu si jednoznačně zaslouží konstrukce. Přestože se jedná o velmi levný model, snižování ceny rozhodně neproběhlo na úkor konstrukčního provedení. Jednotlivé díly do sebe přesně zapadají, vše je ukázkově slícováno, nikde žádná vůle, všechno pevně drží a ani při silnějším promáčknutí nikde nic nevrže.
Jakákoliv postranní tlačítka byste hledali marně, ostatně jako na většině cenových konkurentů z této kategorie. Na obou bocích se nacházejí pouze nápisy Motorola a v horních rozích pak konektory opatřené krytkami. V horním pravém rohu je to společná zdířka pro nabíječku a datový kabel, v rohu levém pak 2,5 mm jack na sluchátka. Krytky jsou pryžové a celkem solidně upevněné, při slušném zacházení bych se o jejich životnost nebál. Díky výřezu nad nimi se dají jednoduše otevřít. Zlomené nehty vám tak nehrozí a jelikož krytky padnou přesně a jsou skvěle zpracovány, tak si myslím, že ani při delším používání nehrozí jejich uvolňování.
Očko pro provlečení šňůrky je umístěno uprostřed horní hrany přístroje. Spodní zkosená část je zcela hladká, což vypadá zajímavě, nicméně mi to přijde jako zbytečný kus plastu zvětšující tělo telefonu. Známé kulaté logo se stylizovaným M nesmí chybět na přední straně telefonu nad displejem ani na zadním krytu baterie, takže při pohledu z jakékoliv strany nebudete ušetřeni důrazného připomenutí se výrobce.
Pod krytem je osazena Li-Ion baterie s udávanou kapacitou 940 mAh. Samotná baterie zakrývá asi největší trumf tohoto přístroje a tím je slot na paměťovou kartu microSD. Umístění pod baterií tedy znamená, že se ke kartě nedostanete bez vypnutí telefonu. Na zadní straně se pod krytem baterie našlo místo pro typové označení telefonu, hlasitý reproduktor a krytý konektor pro externí anténu. Ano, je to správně, píšu „pod krytem“, protože kryt se v tomto případě otevírá vysunutím nahoru.
A lupe a lupe …
Klávesnici se rozhodně nedostane takových chvalozpěvů jako konstrukčnímu provedení. Numerická část je složena z dostatečně velkých kláves oddělených pouze drobnou mezerou. Jednotlivé řady tlačítek jsou zvýrazněny drobným vystoupnutím, což napomáhá orientaci při psaní, nicméně samotné psaní příliš pohodlné není. Tlačítka se při stisku naklánějí do stran a navíc jejich odezva je nepříjemně hlasitá. Jedinou omluvou je to, že i při naklonění tlačítka po stisku do krajní polohy je jeho zmáčknutí telefonem registrováno, i když ne příliš jistě. Funkčnímu bloku dominuje masivní stříbrný čtyřsměrný kruhový ovladač s odděleným potvrzovacím středem. Obojí je opatřeno drobným a na ohmat příjemným rýhováním. Navíc je kruhový ovladač mírně vystouplý nad numerickou klávesnici a potvrzovací střed je umístěn ještě o kousek výš. A zde můžete začít tušit orientaci telefonu na přehrávání hudby, neboť místo klasického potvrzovacího OK je střed opatřen znakem play/stop a také všechny čtyři směry kruhového ovladače mají přiřazen vlastní hudební piktogram. Bohužel tento ovládací prvek vydává při stisku ještě hlasitější a nepříjemnější zvuky než numerická část. Mně osobně pak vadilo umístění kontextových kláves, které jsou mírně zapadlé pod okraj rámečku displeje a vzniká tak nepříjemná hrana. Pochvalu si zaslouží alespoň syté modré podsvícení, které je pěkně rovnoměrné.
Až na ten hluk...
Telefon byl opatřen displejem s velmi hrubým rastrem 128 × 128 bodů, který zobrazí 65 tisíc barev. Bohužel byla zvolena technologie CSTN a tak je displej jako u téměř všech jeho pasivních kolegů venku nečitelný. A to ani nemusí pořádně svítit slunce. V místnosti však není jediný problém a dokonce bych i trochu pochválil zobrazení barev.
Displej? No jako u levného low-endu...