Nokia 300 je levnější variantou dotykové klasiky C3-01. Je více plastová, chybí jí Wi-Fi a kromě klávesnice se ovládá na rezistivním displeji.
Společně s novými Lumiemi byla vloni na podzim představena i rodina Nokií pod názvem Asha. Na rozdíl od chytrých telefonů s Windows Phone jsou tyto Nokie pokračovatelkami tradičních jednoduchých mobilů Series 40. Bohužel sám výrobce nemá úplně jasno, kde název Asha použít a kde dát přednost dříve zvolenému dodatku Touch & Type. Starší značení si na krabici přinesl i námi testovaný kousek, proto mu v průběhu recenze budeme říkat jednoduše Nokia 300. Jinak ale platí, že Nokia Asha 300 = Nokia 300 Touch & Type.
Nokia 300 na tiskových snímcích
Klíčové vlastnosti:
- kombinované ovládání pomocí klávesnice a dotykového displeje
- kvalitní numerická klávesnice
- osvědčená platforma Series 40 s grafikou známou ze Symbianu Anna
- 1GHz procesor, 128 MB RAM
- 5Mpx fotoaparát
Hlavní nedostatky:
- dotykový displej používá starší rezistivní technologii
- nízká hodnota operační paměti způsobuje prodlevy při spouštění některých aplikací
- chybí Wi-Fi
- fotoaparát nemá automatické ostření
Nokia Asha 300 54,9% |
 | rozměry a hmotnost: 113 × 50 × 12,7 mm, 85 g
displej: 2,4'', odporový TFT LCD, 240 × 320, 167 DPI
sítě: GSM (čtyři pásma), WCDMA (čtyři pásma), GPRS, EDGE, HSPA (10,2|2 Mb/s)
konektivita: microUSB, Bluetooth, 3,5mm jack
paměť: uživatelská 140 MB, baterie: 1 110 mAh
procesor: neuvádí se
operační systém: Nokia Series 40 6th Edition, FP1
fotoaparát: 5MPx (2 592 × 1 944), video (640 × 480) |
| cena: 2 800 Kč |
Osvědčená klasika
Nokia 300 je typem telefonu, který Finové vždy uměli na výbornou. Klasická tatranková konstrukce, 12tlačítková klávesnice a displej položený na výšku. Velikost telefonu je optimální, jeho takřka 13mm tělo není příliš tlusté ani útlé, dobře se drží a ovládá i uživatelům s většími dlaněmi a prsty. Hmotnost dosahuje pouhých 85 g, a proto vám Nokia 300 kapsu rozhodně neutrhne.
Přítomnost dotykového displeje u Nokie 300 může napovědět jen chybějící kurzorové tlačítko
Tělo třístovky Nokia zhotovila z plastu, pro zpestření přidala kovový prvek v podobě rámu. Tomuto telefonu byly dány oblé tvary, které jsou pro držení v ruce velmi pohodlné. Z dostupných barevných variant pro český trh, červené a černé, se mi do rukou dostala první jmenovaná barva. I když nejsem zrovna velkým příznivcem červených mobilů, v případě Nokie 300 je zvolený odstín celkem líbivý.
Na zádech najdeme 5Mpx fotoaparát a hlasitý reproduktor
Záda jsou mírně zaoblená, matné provedení telefonu prospívá, jelikož na nich neulpívají otisky prstů. Jsou rovněž poměrně holá a jednoduchá, nalezneme na nich pouze čočku 5Mpx fotoaparátu a výdech reproduktoru. Ten mohl být umístěn o něco blíže ke spodní zaoblené hraně, aby nedocházelo k udušení zvukového výstupu. Pod zadním snímatelným krytem se skrývá slot na paměťovou microSD kartu, jejíž velikost může být maximálně 32 GB a článek baterie o kapacitě 1 110 mAh. V praxi vydrží Nokia 300 až pět dní bez nabíječky, pokud ji budete šetřit, můžete se dostat i na týden používání.
Baterie s kapacitou 1 100 mAh telefonu bohatě postačuje
Na levém boku telefonu objevíme pouze výklenek pro odklopení zadního krytu, ovládání hlasitosti provedené kolébkovým tlačítkem a tlačítko na odemykání/zamykání obrazovky je umístěno na boku pravém. Samotné tlačítko odemykání je umístěno příliš nízko a je málo vystouplé, budete jej tedy nahmatávat déle. Všechny konektory nalezly útočiště na horní hraně telefonu. Kromě 3,5mm jacku na sluchátka zde najdeme původní nokiácký 2mm konektor pro nabíjení a standardizované microUSB, který také telefon dokáže dobíjet.
Proti předchůdkyním C3-01 a X3-02 je Nokia 300 tlustší v pase
Dotýkej se a piš
Přední strana telefonu je lesklá, výjimkou jsou tlačítka klávesnice. Mikrofon je poměrně nestandardně umístěn v jednom z tlačítek, a to konkrétně v čísle sedm. Pod displejem se nachází trojice pokovených funkčních kláves, na černý lem displeje dohlíží zvrchu už jen sluchátko a proximity senzor, na čidlo pro automatickou regulaci jasu se nedostalo. Samotný zobrazovač má průměrné rozlišení 240 × 320 bodů a používá rezistivní technologii, která je dnes obecně považována za přežitek. Přesto je jeho ovládání poměrně přesné a displej má i svižnou odezvu. Výhodu odporového displeje ocení zejména dámy, které mohou do obrazovky ťukat nehtem. Naopak nevýhodou je méně reálné podání barev, to právě vinou rezistivní vrstvy. Čitelnost na slunci je dostatečná, musíte však na displej nahlížet kolmo. Pod jinými úhly než 90 stupňů už toho moc nepřečtete.
Horní řada funkčních kláves je pokovená, snad se nebude vrstva časem stírat
Jako zcela dostačující se prokázaly rozměry klávesnice, kde se jedna řada kláves rozprostírá přes celou šířku telefonu. Jednotlivé klávesy jsou od sebe odděleny, při psaní jsem neměl potíže s jejich identifikováním po hmatu. Vertikální mezery mezi čtyřmi řadami kláves jsou ještě výraznější, takže se při psaní jen tak nepřekliknete. Tlačítka při stisku vydávají tlumený klapavý zvuk, klávesy reagují již na malý tlak, a tím umožňují rychlé a efektivní psaní. Podsvícení se dostalo celé klávesnici, popisky se rozsvítí automaticky už po stisku odemykacího tlačítka. Zhasínají pak zhruba po 10 sekundách nečinnosti bez možnosti tento interval změnit.
Konektory obsadily svorně vrchní stranu
Nad klasickou číslicovou klávesnicí našly své místo tři funkční klávesy. Mezi klávesy pro přijmutí a odmítnutí hovoru (druhá podržením vypíná celý přístroj) bylo vsazeno tlačítko pro editaci a prohlížení přijatých textových zpráv. Prostředí telefonu šlape dostatečně svižně, Nokia totiž osadila na poměry hloupých mobilů nebývale štědrý procesor s frekvencí 1 GHz. Při spouštění náročnějších aplikací je ale brzdou v rychlosti pouhých 128 MB RAM, což si vyžádá místy i několikasekundové čekání.
