Majoritním vlastníkem Českého Telecomu a tím i Eurotelu by se mohl stát vůbec největší mobilní operátor na světě. Co víme o firmě Vodafone?
První společností, která se oficiálně vyjádřila jako zájemce o koupi balíku akcií, je britská společnost Vodafone. Byl by to pro ni první podnikatelský výlet do této země a jméno tohoto mobilního giganta je možná trošku překvapením – typičtějším zájemcem se mohl zdát Deutsche Telecom, hovoří se i o Orange (není sice u nás, ale je „doma“ na Slovensku).
Zpráva proběhla agenturami 13. srpna, takže relevantní původní materiály naleznete například zde, tradičně zasvěcený, i když komentář též na Marigoldu. Zopakujme tedy: britský Vodafone říká, že se možná zúčastní („may bid“) soutěže o 51% podíl v ČTc, což je ovšem dáno současnou situací – tendr na prodej státního podílu dosud nebyl zahájen.
Skoupí, co se dá
Proč 51 %? Jedná se o podíl českého státu, který již dříve deklaroval, že půjde letos do privatizace a že má být prodán co nejdříve – kromě tohoto podílu jsou v Telecomu i další vlastníci, kromě zahraničního konsorcia i drobní čeští akcionáři. (Zatímco prodej ČTc se teprve chystá, doména Vodafone.cz je již zadána, promptně ji blokl český doménový spekulant. My Češi dovedeme být šikovní, když to nic nestojí).
Koupě 51 % je výhodná, neboť znamená ovládnutí společnosti za půlku ceny, jednoduše řečeno – ostatní vlastníci jsou ve vleku, nerozhodují a záleží pak jen na majoritním vlastníkovi, jestli bude mít chuť jejich podíly odkoupit nebo ne. Možné stoprocentní odkoupení akcií ČTc je navíc komplikováno existencí velkého množství drobných akcionářů, kteří „vznikli“ díky neuvážené částečné kupónové privatizaci firmy.
Vodafone si již na prodej najal poradce, tj. již utrácí peníze (česká vláda též), takže jeho zájem je rozhodně vážný. Cena, která padá v médiích, tj. 60 miliard korun či též 2,3 miliardy dolarů, není náhodná, ale není za ní nějaká „záhadně-nezáhadná“ matematika kupní ceny za Eurotel, jak uvádí Patrick Zandl: ČTc je firma veřejně kotovaná na burze a její současná valuace je (za 100 % firmy) 106 miliard korun. Šedesát miliard tedy vychází z běžného příplatku („premium“) za majoritu – nic složitého v tom není.
Vodafone dále otevřeně říká, že jeho hlavním zájmem je mobilní telefonie; logicky, je to největší mobilní operátor na světě, zde má svou hlavní kompetenci. Znamená to, že po odkupu by si Vodafone „odebral“ Eurotel a Český Telecom by zkusil dále někomu prodat; zde přímo uvádí jako kandidáta Deutsche Telecom, o jehož předběžném zájmu se rovněž ví.
Proč dělat věci jednoduše?
Proč český stát tedy rovnou neprodá Vodafonu Eurotel, a pak ČTc někomu jinému, třeba Deutsche? Jednak z daňového hlediska: při tomto postupu by se výnos realizoval v ČTc, a ten by musel zaplatit vysokou daň, zbytek by teprve šel vlastníkům (na druhé straně, daň jde v tomto případě také do kapsy vlastníkovi, českému státu – ale to by se jistě nelíbilo zbývajícím akcionářům).
Druhým důvodem je ale nepochybně zřetelná snaha státu zbavit se co nejdříve především Českého Telecomu, který je státním břemenem už příliš dlouho. Na roli českého státu v „kauze Telecom“ se přečasto nadává, za minulé roky právem, a tak pro změnu pochválím: jistě by nebylo pro stát špatné si nechat tuto firmu doma s odkazem na její strategický význam (armáda, policie, bezpečnost státu, vymyslet se dá leccos), a i nadále provádět různé podezřelé kšeftíky, kterých nebylo málo – český stát je totiž největším zákazníkem ČTc a jistě není špatné pro různé poloprázdné stranické pokladny mít pod palcem takovouto firmu a miliardové toky peněz mezi státní pokladnou a jejími účty. Pokud nová vláda splní své sliby a prodá firmu bez zbytečných průtahů, zaslouží si (výjimečně) pochvalu.
Seznamme se s nápadníkem: kdo je to Vodafone?
Firma je největším mobilním operátorem na světě s 140 milióny (!) uživatelů svých sítí. Není veřejnosti paradoxně tak známá jako různé národní telecomy, protože je to vlastně jediný skutečně globální operátor – působí buď sama, ale častěji přes další firmy, ve kterých má vlastnický podíl (někdy i menšinový) či i přes partnerské operátory ve 40 zemích. Vodafone je také jedním z prvních mobilních operátorů na světě, získala licenci (v mateřské Británii) už v roce 1982, dnes má tržní kapitalizaci okolo 152 miliard dolarů a roční tržby cca 66 miliard dolarů a profitem (EBITDA) okolo 20 miliard dolarů.
Vodafone má i dobré renomé co se týká managementu (význačná osobnost současného šéfa Aruna Sarina), její výsledky jsou stabilně rostoucí. Je to čistý mobilní telekomunikační operátor; i když má několik málo aktivit, které mají něco společného s „dráty“, činí jen zlomeček tržeb (cca 5 %), a firma sama sebe označuje jako „wireless company“. V tomto směru by byl Eurotel (nikoli Český Telecom, ten by si bohužel musel brzy sbalit raneček a pokračovat k dalšímu vlastníkovi) v dobré společnosti.
Dá se očekávat, že by se u Eurotelu v souvislosti s novým vlastníkem něco dramaticky změnilo? Spíše ne – jak Vodafone, tak Eurotel patří k „premium operators“, k firmám, které prodávají služby za vyšší ceny a slibují za to též vyšší standard. Vodafone má samozřejmě podstatně vyšší vyjednávací sílu s technologickými partnery – několikrát už naznačil, že si nenechá líbit pokusy o diktát ze strany dodavatelů mobilů (Nokia) a že bude dodávat vlastní špičkové mobily za nízké ceny.
Vodafone v budoucí strategii velmi silně akcentuje slůvko „3G“, takže i zde se dá cosi čekat – na druhé straně by Eurotel šel touto cestou tak jako tak. To, co vlastnictví Vodafonem Eurotelu přinese zcela nepochybně, je nezávislost na jakékoli jiné domácí firmě nebo dokonce na některých ministrech české vlády: už se nebude muset ptát na dovolení, jestli smí nebo nesmí spustit CDMA a kolik smí za paušální přístup k internetu chtít. Kdyby nic jiného, je i toto velká událost.
