Jsou všude: na polích, u silnic, na střechách, dokonce i na komínech. Antény základnových stanic trčí ze stožárů do všech stran. Ale musí tomu tak být vždy? Nemusí. Existuje řada řešení, jak vysílače skrýt, abyste je na první pohled vůbec nenašli.
Drobnosti o BTS
V pátek jsme v tomto článku popisovali vnitřní uspořádání základnové stanice systému GSM, kterou jsme měli možnost si důkladně prohlédnout a nafotit. V diskusi k tomuto článku se hovořilo také o tom, co vše vlastně základnová stanice BTS je. Věnujme se tedy nejprve základnovým stanicím trochu podrobněji.
Základnová stanice pokrývá svým signálem území jedné buňky, ze kterých se síť GSM skládá. Správně se základnovou stanicí myslí jednak veškerá elektronika, pak také stožár s anténami a samozřejmě také přívodní kabely, které k anténám vedou. Základnové stanice se rozdělují podle více různých hledisek.
První rozdělení souvisí s anténami. Podle umístění antén se BTS rozdělují na vnitřní (indoorové) a venkovní (outdoorové). Venkovní BTS pokrývají signálem často rozlehlé plochy, a proto také jejich anténní stožáry ční ze střech vysokých domů nebo stojí na stožárech v polích. Najít vnitřní BTS není už tak snadné. Jejich antény jsou totiž umístěny uvnitř velkých budov, které se vyznačují velkou koncentrací mobilních uživatelů. Takové antény jsou pokud možno nenápadné. Více o různých typech antén si můžete přečíst v tomto článku.
Další důležité rozdělení BTS je podle umístění elektroniky. Kontejner s elektronikou může být podobně jako antény uložen uvnitř nebo venku. Venkovní umístění elektroniky má značnou nevýhodu v tom, že je třeba myslet i na nepřízeň počasí a také na případnou nezvanou návštěvu. Proto bývají kontejnery a skříně venkovních BTS provedeny značně robustně. Venkovní umístění elektroniky je typické pro volně stojící stožáry, kde ani jiná šance, než dát elektroniku ven, není k dispozici.
Jinak tomu může být u střešních BTS. Tam lze umístit elektroniku jednak ven na střechu, ale také, pokud to ovšem jde, do útrob domu, na kterém jsou antény umístěny. Problém bývá často v tom, že přímo pod střechou např. panelových bytových domů není často pro umístění elektroniky místo. Lze ji sice uložit až dolů do sklepa, kde prostor k dispozici obvykle je, ale vyvstává tu pak jiný problém. Elektrická energie, která putuje mezi anténami a elektronikou ve sklepě, má vlivem značné vzdálenosti, která může být až desítky metrů, značné ztráty. Je proto potřeba použít velmi kvalitní nízkoztrátové kabely a předzesilovače, což je ale zase finančně velice náročné.
Podle situace se operátor při stavbě musí rozhodnout, zda je výhodnější investice do venkovní střešní skříně s elektronikou, nebo zda bude lépe umístit kontejner do sklepa a protáhnout kabely na střechu. Základnové stanice se také rozdělují podle charakteru buňky na jednosektrorové a vícesektrorové. Dalších rozdělení může být ještě celá řada, ale dnes nás zajímá především umístění hardwaru.
Nemusejí být vidět
Padla zmínka o tom, že venkovní základnové stanice jsou oproti těm vnitřním většinou dobře viditelné, protože jejich ježaté anténní stožáry trčí do všech stran. To ale nemusí platit vždy. Jsou situace, kdy si operátor kvůli okolnímu prostředí nemůže postavit základnovou stanici, jak ho napadne. To bývá třeba v případě, kdy se pokrývá signálem např. město a je z nějakého důvodu nevyhnutelné postavit antény na nějaký chráněný objekt. V takových případech je třeba anténu pečlivě zamaskovat, aby cenný objekt nenarušila. Na následujících obrázcích máte několik ukázek.
Antény na věžičce • elektronika ve skříni pod věžičkou
Tak tyhle antény by asi nikdo nenašel
Chvályhodná je také snaha umístit antény na některé již stojící objekty, jako jsou třeba komíny nebo sloupy vysokého napětí. Nedělejme si ale iluze, taková varianta je totiž často levnější a jednodušší, než stavba nového vysokého stožáru.
Antény na stožáru vysokého napětí • a na komíně
Pokud se navíc anténa barevně sladí s objektem, je pak radost pohledět. Na následujících obrázcích je několik ukázek příkladně zaretušovaných antén.
Maskované antény na komíně • antény v jednom z falešných komínů
Pokud je třeba pokrýt signálem chráněnou krajinnou oblast nebo přírodní rezervaci, kde kromě flóry žádné objekty nejsou, přistupuje se k řešení pomocí tzv. umělých stromů. Jsou to stožáry BTS, které vypadají jako opravdové stromy, aby nerušily ráz krajiny. Dokonce i antény na nich mívají zelenou barvu. Na následujících obrázcích je opět několik ukázek.
BTS smrček • detail ukotvení
Základnová stanice, která připomíná nejspíš borovici
Jiné typy umělých stromů
Umělé stromy jsou od normálních stromů sice rozeznatelné, protože obvykle ční nad ostatní porost. Pokud se na ně ale nesoustředíte a nevíte o nich, může se lehce stát, že je přehlédnete. A to je jejich účel. V některých oblastech světa by ale byl smrk nebo borovice stejně nápadný, jako železný stožár. Proto se kromě jehličnanů používají i palmy.
Falešná palma
U paty stromu je obvykle už nemaskovaná skříň s elektronikou, zatímco kabely vedou vnitřkem stromu.
Detaily ukotvení stromů
Nic není jen tak
Maskování antén není pochopitelně tak jednoduché a navíc to není právě levná záležitost. Proto je jasné, že operátoři se do takových kroků dvakrát nehrnou. V některých případech jim ale památkové a ochranářské organizace nedají jinou možnost. Uznejte sami, že BTS v podobě falešného stromu je o mnoho lepší, než ježaté stožáry, které jsou vidět ze všech stran a dělají hluboké vrásky třeba fotografům, kteří se jim snaží při focení krajiny vyhnout. U nás tento způsob není ješte tak běžný, i když Oskar v rámci své kampaně o posedlosti pokrytím na svých stránkách takové antény má.
Na závěr ještě jedna perlička. Pokud jste nadšenci do BTS v podobě falešných stromů, můžete dát svůj názor tím, že budete nosit tričko s obrázkem falešného stromu.
Tričko s falešným stromem
