Zprávy MMS se stávají díky soustavnému prosazování ze strany operátorů i přes svou vyšší cenu stále více využívanou službou. Víte ale, jak vlastně posílání multimediálních dat v mobilní síti funguje?
Laťka, která určuje standard vybavení mobilních telefonů, se rychle posouvá směrem nahoru. Kvalitní barevný displej a fotoaparát už patří mezi běžnou výbavu mobilů, o podpoře zpráv MMS ani nemluvě. Používání multimediálních zpráv se tak stává stále častěji využívanou službou, i když jejímu masovějšímu brání vysoká cena zpráv, což platí pro všechny tři naše mobilní operátory. Tu a tam sice proběhne jednorázová akce na podporu využívání MMS, zmiňme např. loňskou akci T-Mobilu, kdy stála jedna MMS jen 2 Kč, ale patří používání MMS stále spíše k nadstandardu. Doufejme, že se situace časem zlepší. Mezitím si pojďme alespoň povědět, jak vlastně zprávy MMS fungují.
Kdo to spískal
Vznik multimediálních zpráv v mobilních komunikacích je zásluhou velmoci na poli mobilů, a sice Japonska. Tam totiž mobilní operátor KDDI začal se službou přenosu obrázků, která se označovala Sha-mail. Operátor s ní slavil obrovský úspěch, a tak v Japonsku vznikl vlastní specifický standard pro tyto služby.
MMS je zkratka z anglického Multimedia Messaging Service. Jde o otevřený standard pro bezdrátové sítě, který sestavilo wap forum pro organizaci 3GPP. Ačkoli byl standard MMS původně určen až pro sítě třetí generace, operátoři jej implementovali už do svých sítí 2G. K přenosu MMS zpráv použili bezdrátový přenosový protokol WAP za využití technologie přenosu dat GPRS. Pohnutky operátorů k předčasnému zavedení MMS jsou nasnadě: operátoři chtěli ještě více zúročit své investice do stávajících sítí GSM a zejména do budování sítí 3G.
Všechno v jednom balíčku
Zprávy MMS jsou v podstatě rozšířením zpráv SMS o možnost přenosu obecných dat. O tom, jak se v systému GSM kódují a přenášejí zprávy SMS jsme už na MobilManii psali např. v tomto článku. Jenže zprávy SMS obsahují jen holý text, proto je přenos MMS značně komplikovanější. Data, jež se kromě textu přenášejí, mohly být podle původní specifikace 3GPP R4 pouze tohoto typu:
• obrázky ve formátech JPEG, GIF, WBMP
• zvuky ve formátu AMR
• data typu PIM, tedy položky kalendáře vCalendar 1.0 a vizitky vCard 2.1.
Později k těmto základním formátům dat přibyly i další, včetně formátů pro video. K přenosu takových dat je ale třeba prostředek, který současné odeslání takto odlišných typů dat zajistí. K tomu slouží jazyk SMIL, na němž jsou zprávy MMS založeny. SMIL, což je zkratka anglických slov Synchronized Multimedia Integration Language, je svými konstrukcemi i syntaxí podobný jazyku HTML. Slouží k přenosu obecných multimediálních dat mj. také přes spoje s nižší přenosovou kapacitou, což se je případ i systému GSM. Jazyk SMIL disponuje prostředky, kterými dokáže současný přenos data různého charakteru zajistit.
SMIL zapouzdří text zprávy a přiložená data do jedné jednotky, která je pak odesílána stylem, který se označuje jako „slideshow“. Znamená to, že celý zabalený obsah zprávy je podle potřeby rozdělen na jeden nebo více rámců, jež jsou jeden po druhém odeslány k cíli. V každém z přenášených rámců je pak samostatně vyhrazená část pro data a pro text. Tento princip je třeba k tomu, aby mohla být taková data přenášena i přes nízkokapacitní sítě.
V čem tví princip
Služba MMS patří podobně jako SMS do skupiny služeb s anglickým označením „store-and-forward“, což lze přeložit zhruba jako „ulož a předej“. Tím je už naznačen princip fungování služby. Zprávy MMS jsou v mobilním telefonu prostřednictvím klienta MMS zpracovány podle protokolu SMIL, pak jsou podle předpisů protokolu WAP poslány přes GPRS na adresu MMS serveru.
Server, pro který se často používá označení MMSC (Multimedia Message Service Center), zprávu MMS uloží ve svých registrech. Podle cílové adresy, kterou může být telefonní číslo nebo e-mail, se pak server rozhodne, zda zprávu pošle ihned k příjemci, nebo zda adresáta nejprve upozorní prostřednictvím SMS. Pokud příjemce potvrdí přijetí zprávy a má správně nastaveny datové profily, obdrží zprávu MMS ihned poté. Když ale zprávu příjemci nelze z jakéhokoli důvodu doručit, zůstane MMS po určitou dobu v závislosti na nastavení operátora uložena v registrech MMS serveru.
Specifikace standardu MMS je nezávislá na vlastní přenosové technologii, což znamená, že kromě zmíněného GPRS je stejně tak dobře použitelná např. v sítích WCDMA. Technologie GPRS a sítě GSM jsou ale v současnosti pro MMS zprávy nejčastěji používanou platformou. Nutno dodat, že zprávy MMS mají svá poměrně přísná omezení velikosti. Nejvíc se týká velikosti datové přílohy – obvykle je v rozmezí 30 kB až 100 kB. Obsáhlejší přílohy by pak mohla umožnit třeba technologie EDGE. To ale záleží na rozhodnutí operátora. T-Mobile má bez ohledu na EDGE maximální velikost příloh nastavenu na 100 kB, stejně tak i Oskar, a Eurotel podporuje velikost zpráv až do 300 kB.
S fotomobilem je to teprv ono
Zprávy MMS mohou být užitečné v mnoha situacích. Mohou sloužit pro pobavení, pokud třeba pošlete svým známým kreslený vtip nebo vtipnou animaci, obrázkem či animací můžete oživit blahopřejnou textovou zprávu nebo třeba pozvánku k setkání. MMS využijete i tehdy, pokud chcete poslat kolegovi zajímavou zvukovou nahrávku nebo třeba hlasovou poznámku. Ale až teprve díky rozšíření fotomobilů dostaly zprávy MMS ještě další významný smysl. Pokud zahlédnete zajímavou situaci a chtěli byste se o ni s kýmkoli podělit, zprávy MMS se vám k tomu stávají ideálním nástrojem. Stačí si scénu vyfotit, vložit do zprávy a odeslat. Jak jsem již ale zmínil na začátku, častějšímu využívání zábavné a mnohdy užitečné služby, kterou MMS bezesporu je, stále překáží vysoká cena.
