20 let mobilů v Česku. Vzpomínáte na mobilní pravěk?

Před několika dny jsme si připomínali 20. výročí mobilního telefonování u nás. Za ty dvě dekády se toho hodně změnilo, telekomunikace prošly mnoha vývojovými stupni. Od časů, kdy mobil svým vzhledem připomínal vysílačku ze druhé světové války, jsme se dočkali přístrojů, které tehdy nebyly ani ve vědeckofantastických filmech. Postupem času se mobilní telefony staly běžnou součástí našich životů a má ho (skoro) každý.

Ale vraťme se na chvíli na start, tam kde to všechno začalo a udělejme si výlet do historie. Zároveň se podíváme na zoubek službám a hlavně cenám, o kterých operátoři tvrdí, že neustále klesají.

Do kapsy se mobily vešly až po roce 1996, do té doby připomínaly spíše polní vysílačku z druhé světové války

Dnešní digitální sítě GSM jsou otázkou posledních patnácti let. Přesně od roku 1996, kdy se k EuroTelu přidal i Paegas. Ostatně rok 1996 můžeme označit za počátek mobilní éry telekomunikací, jelikož se služby staly finančně dostupnými pro široké vrstvy obyvatelstva. Nebylo to samozřejmě ze dne na den a zpočátku byly zejména mobily dost drahé a moc toho neuměly, ale vývoj nezastavíš a ten na poli telekomunikací se rozjel na plné obrátky.

Tehdy to ani mobily nebyly...

Všechno to začalo 12. září 1991, tedy před dvaceti lety. Byla to éra sítí NMT, sítí první generace. Pokrytá byla Praha, Brno a jejich okolí, velké a těžké telefony (tehdy se jim říkalo radiotelefony) stály desítky tisíc korun, hovory byly drahé a platilo se i když někdo volal vám. I když byly přístroje velké, bez přísunu elektrické energie vydržely jen pár desítek minut. Aktivace stála přes deset tisíc korun a nebyly žádné SIM karty – telefonní číslo bylo napevno svázáno s konkrétním přístrojem. Mobil byl v té době velký luxus.

Drobeček, kterého do kapsy nestrčíte

A nyní pár řádek o cenách. Jak už padlo výše, aktivace služby přesahovala deset tisíc korun (průměrná mzda tehdy činila nějakých osm tisíc) a platilo se i za příchozí hovory. SMSky neexistovaly. Nejlevnější paušál (předplacené karty nebyly) začínal na necelých patnácti stovkách, ten nejdražší pak zhruba kopíroval onu průměrnou mzdu. Jedna koruna tedy byla zhruba jako dnešní tři. Nebo jinak řečeno, vynásobce si ceny třikrát a zjistíte kolik by takové volání stálo dnes.

Jak ukazuje tabulka níže, třeba cenový program Standard s třiceti volnými minutami vyšel měsíčně na 1 885 Kč, přičemž minuta volání se pohybovala od 9,20 do 4,60 Kč dle pásma. Ceník z roku 1991:

Daň z přidané hodnoty na telekomunikační služby činila tehdy jen 5 %. Hovory byly tehdy účtovány po třiceti sekundách (30+30), za volání do pevné sítě se připlácely další necelé dvě koruny a za měsíční výpis si operátor účtoval 105 Kč. Rovněž nebyly žádné plošné marketingové kampaně a kvůli celkové nedostupnosti telekomunikačních služeb se o nich ani moc nemluvilo. Jen pro zajímavost, na počátku roku 1996 bylo pokryto zhruba 50 % území ČR.

Pro dokreslení tehdejších časů vybírám příspěvek jednoho z našich čtenářů v diskuzním fóru:

„V 1995 jsem musel mít pracovní telefon, tuším nějaká Nokia velikosti pánské tašky za nějakých 25 tisíc. Placené byly i příchozí hovory, dostupnost dobrá, ale kvalita hovorů nic moc. Co stála minuta přesně nevím, ale za 10 hovorů denně to pak bylo okolo 5 až 6 tisíc měsíčně. Žádné SMS a podobné vymoženosti. Rozhodně také v té době neměli lidé takovou potřebu mít vlastní telefon, ten boom přišel až s nástupem Paegasu, kdy pak během 2 let měli telefon i ti, co jej do té doby považovali za blbost a tvrdili, že si jej nikdy nepořídí.“

V tomto ohledu tedy můžeme dát tiskovým mluvčím operátorům za pravdu, dnešní ceny jsou skutečně nižší. Ale teď zase vážně, porovnávat budeme až pozdější ceny tak, aby srovnání zasahovalo nějakých deset let zpět. Zdá se mi totiž, že za poslední dekádu se mnoho nezměnilo...

Zlom nastal před 15 lety

Ale zpět do roku 1996. Přišly sítě GSM, zlepšila se kvalita a díky SIM kartám bylo možno zachovat číslo při změně mobilu. Telefony se také staly kapesními a daly se pořídit za cenu okolo desíti tisíc korun. Dotované přístroje pak výrazně levněji. Trhu tehdy vládli Alcatel, Dancall, Ericsson, Motorola, Nokia a Siemens. Na konci roku šestadevadesátého činila zákaznická báze EuroTelu téměř 170 tisíc zákazníků, síť Paegas využívalo 35 000 klientů.

Typický mobil, se kterým se na sítích GSM začínalo. A výběr z předplacených sad. Za foto děkujeme uživateli randomuser

O rok později představili oba operátoři předplacené karty a začali nabízet předplacené sady. Jen pro zajímavost, počet zákazníků EuroTelu vzrostl na 350 tisíc, Radiomobil provozující síť Paegas jich měl polovinu. V následujících třech letech dále narůstal počet zákazníků (v součtu až ke dvěma milionům), v roce 1999 přišly populární SMS, Paegas zavedl SIM Toolkit a díky službě Paegas Nej bylo možné volat na jedno číslo v kterékoli síti za 3 Kč/min.

Ceník předplacené karty Twist z roku 2000. Také vám připadá výhodnější než dnes?

V lednu 2000 rozjel svou síť Oskar a konkurenční boj se zostřil i když nováček měl (zejména co se týče pokrytí) co dohánět. Na svoje konkurenty proto zaútočil cenou. Například aktivace za tisíce poslal Oskar k ledu. Oskar tehdy na přelomu tisíciletí přinesl na český trh příjemnou cenovou politikou a bodoval i inteligentním marketingem, zejména v prvních letech svého působení. Za první rok získal na tři sta tisíc zákazníků.

Stávající operátoři reagovali postupným snižováním cen a zaváděním nových služeb. Stejně tak Český mobil, provozovatel sítě Oskar, nezahálel. Nejmladší operátor se stal pověstnou štikou v rybníku a raketovým tempem doháněl své konkurenty. Svou politikou rodinného operátora, či operátora s lidskou tváří si rovněž získal na svou stranu řadu zákazníků, kteří na něj nedali dopustit. Mimochodem když je řeč o inovacích, Česká republika byla tehdy na špici. Mnohé inovativní služby zaváděli operátoři u nás jako jedni z prvních v celosvětovém měřítku.