Bude z toho ale něco mít také konečný zákazník nebo si kapsy nacpou zase jen operátoři? Zatím zlevnil jen U:fon.
Na začátku ledna jste si na MobilManii mohli přečíst poměrně nenápadnou zprávičku o rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) snížit operátorům vzájemné propojovací poplatky (článek zde). Rozhodnutí vešlo v platnost včera a stručně řečeno došlo ke snížení velkoobchodní ceny o 34 haléřů oproti lednové ceně 2,99 Kč/min. Místo „baťovských“ tří korun si tak operátoři za minutu zaplatí 2,65 Kč. Ale pozor, zdánlivě dobré zprávy nekončí. Od 1. července 2009 poklesne poplatek na 2,31 Kč a od prvního dne příštího roku bude jeho hodnota dokonce pod dvě koruny, přesně 1,96 Kč. Celkem tedy meziroční pokles o 35 procent!
Subjekty trhu většinou nemají rovné postavení a sílu...
Čísla jsou tedy jasná, jde o meziroční pokles o více než jednu korunu a tak člověku selský rozum napovídá, že by snad i on mohl něco málo ušetřit. A proč by také ne, když operátorům klesnou náklady. Koneckonců je to i cíl ČTU, ten ve své zprávě píše:
„Snížením velkoobchodních cen se Úřad snaží vytvořit prostor i pro snížení cen pro koncové uživatele u volání do mobilních sítí.”
Říká se sice, že jedna vlaštovka jaro nedělá, ale přesto se objevila. Včera totiž jako první (a možná i poslední) oznámil snížení cen náš benjamínek U:fon. Mimozemského sympaťáka je zkrátka třeba pochválit, jelikož se zachoval férově a v reakci na pokles nákladů zlevňuje i on odchozí hovory o 40 haléřů. „Krok regulátora snížit propojovací poplatky jednoznačně vítáme. Z pohledu zákazníka bychom tuto změnu uvítali ještě o něco dříve, ale je důležité, že se tak vůbec děje,“ říká Lukáš Antoš, marketingový ředitel U:fona.
Jak ovšem zareagují zbylí tři obtloustlí kapříci s jistotou nevíme, můžeme si to ovšem domyslet. Jelikož operátorský trh u nás v podstatě představuje oligopolní tržní odvětví a navíc nám dýchá na záda strašák hospodářské krize, strčí si nejspíš operátoři vyšší marže do svých bezedných kapes. Je třeba říci, že oligopolisté už tak nepřejí efektivitě ani výrobně a ani alokačně, ale naši operátoři jsou doslova učebnicový příklad. Tedy příklad toho jak produkovat méně než by dokázali za ceny vyšší než by mohli o maximalizaci přebytku výrobce na úkor přebytku spotřebitele nemluvě.
Stát na společnosti mající monopol také nijak netlačí, vlastně jim spíše vychází vstříc snižováním daní. O nějakém regulačním opatření ani vidu ani slechu, a to ani v polostátních podnicích, jež požívají výhod přirozeného monopolu. A krize? Ta může docela dobře posloužit jako dobrá výmluva proč cenu nesnížit. Operátoři si přece zvykli, že trh, respektive spotřebitelé snesnou hodně, tak proč na jejich úkor zase trochu nepřilepšit. Teď už jen zbývá pod záminkou krize snížit už tak bídné dotace na zvýhodněné telefony a s širokým úsměvem na tváři počítat vydělané miliardy…