Tuzemský regulátor se brání kritice a tvrdí, že za některé chyby nemůže, že nevoláme draze a virtuálové trhu neprospívají. Kdo má pravdu?
ČTÚ reaguje na studii Informačního institutu, která kritizovala práci právě tuzemského regulátora. Pro pořádek – Informační institut uspořádal 1. března tiskovku, na které tvrdil, že ČTÚ selhává v regulaci a porušuje zákon. Po měsíci se ozval tuzemský regulátor, který tvrdí:
„Studie se vyznačuje poměrně značnou neznalostí evropského regulačního rámce, zákona o elektronických komunikacích a kompetencí Rady a předsedy Rady ČTÚ. ČTÚ rovněž upozorňuje, že autoři textu se uchylují k zatajování nehodících se faktů a ke zkreslování či uvádění neúplných údajů vytržených z kontextu.“
ČTÚ se ohrazuje proti tomu, že může za nízkou konkurenci na trhu, respektive oligopol mobilních operátorů v ČR, jelikož přirozený oligopol na telekomunikačním trhu je standardní záležitost ve všech evropských zemích a v síťových odvětvích jako takových. A pozor, virtuální operátoři (MVNO) dle ČTÚ (respektive podle studie Analysys Mason z roku 2011) nepřispívají k nižším cenám. Ba naopak, čím vyšší podíl MVNO na trhu, tím vyšší průměrná dosahovaná cena.
Studie, která říká, že MVNO na trhu vlastně nic pozitivního nepřináší
Špatné pokrytí a kvalita 3G sítě, to je něco za co dle svých slov ČTÚ nemůže, nízkou kvalitu datových služeb na 3G sítích Informační institut prý nijak nedokládá. „ČTÚ nebyl v roce 2001 ani v roce 2005 nezávislým regulačním ČTÚ, který by sám rozhodoval o licencích UMTS a jejích podmínkách. O výsledku výběrového řízení na licence UMTS rozhodoval (v roce 2001 a v roce 2005) v obou případech řídící výbor složený ze zástupců řady ministerstev a jednající podle příslušného usnesení vlády.“
Dorozdání licencí v pásmu 900 MHz stávajícím operátorům v roce 2009 dle svých slov úřad rovněž nemohl ovlivnit, neboť bylo provedeno v souladu se závazky, které přijal český stát při vydávání licencí na GSM sítě v 90. letech.
ČTÚ dále obhajuje skutečnost, že se v roce 2006 vzdal možnosti regulovat ceny pro koncové zákazníky, když příslušný trh prohlásil za trh konkurenční. Tehdy se tak stalo v souladu s platnou celoevropskou metodikou a tento závěr byl i odsouhlasen Úřadem na ochranu hospodářské soutěže a notifikován u EK. ČTÚ tvrdí, že jeho krok nijak nevyčnívá, jelikož stejně postupovala většina národních regulačních úřadů v celé EU.
Dlouhý komentář má ČTÚ ke snižování propojovacích poplatků. Jde o to, jak klesaly, zda klesly z popudu Evropské komise a zda jde opravdu o počin na ochranu spotřebitelů. Zde bych doporučil přečíst si celé stanovisko ČTÚ doplněné grafem ukazujícím pokles maloobchodních cen v čase. Do oponentury se ČTÚ pouští na straně čtyři.
V cenících to prý vidět není, ve skutečnosti ale dle ČTÚ voláme čím dál tím levněji
A konečně zda máme spor ohledně chování ČTÚ v reakci na protestní akce a absenci virtuálních operátorů v ČR. ČTÚ tvrdí, že absenci MVNO uváděl několikrát ve svých zprávách už v minulosti, ale také aktivně vstupoval do mediačních jednání, pokud o to byl požádán. Dále konstatuje, že za dobu od roku 2005 byly takové konkrétní a adresné žádosti o mediaci vyjednávání velkoobchodního vztahu typu MVNO pouze dvě.
Názor nechť si udělá každý sám. Za sebe mohu říci, že se s problémy na které studie informačního upozorňuje, ztotožňuji. Dle mého názoru má ČTÚ na současném bídném stavu velký díl viny, jelikož v minulých letech nekonal a dovolil operátorům dělat si se zákazníky, co chtějí. Ale není to jen ČTÚ, hromadu věcí v minulosti pokazily i další státní orgány. Aktuální příklad: stát připravil sám sebe o miliardy, když přes 10 let nevybíral poplatky z přidělených, avšak nevyužívaných frekvencí v pásmu 2100 MHz.
Co se týče cen v ČR, nikdo mi nevymluví, že patříme mezi ty úplně nejdražší trhy v Evropě, možná i na světě. Jednoduše proto, že už jsem prošel tolik nabídek zahraničních operátorů, že o nějakém cenovém průměru nemůže být řeč. Na diametrálně výhodnější nabídky narazíte na západ i východ od našich hranic.
