Výzkum a vývoj je pro technologickou společnost klíčovou aktivitou, která zajišťuje schopnost přežití ve vysoce konkurenčním prostředí s rychlým tempem evoluce. Oproti jiným odvětvím je tak nutné investovat mnohem více, protože nedostatek inovace může velmi rychle znamenat i konec firmy. Viděli jsme to třeba u Nokie a jistě by se našla i spousta dalších významných ukázek.
Jak si tedy vedou současné technologické společnosti? Kolik investují a jak se jim daří tyto prostředky přetvořit do vyššího příjmu a zisku? Na to se podíváme podrobně v přehledných grafech.
Souboj technologických velikánů
Pokud jde o srovnání velkých a známých technologických firem, vybrali jsme data za poslední rok u společností Amazon, AMD, Apple, Facebook, Google, Intel, Microsoft, Nvidia a Tesla. I když některé společnosti bojují proti sobě ve stejných segmentech, je vidět značný rozdíl mezi tím, kolik do výzkumu a vývoje investovali za poslední rok.
Největším investorem v tomto porovnání je Intel, který za poslední rok musel do vývoje a výzkumu investovat takřka 12 miliard dolarů a nelze se tomu divit. Jen samotná výstavba jedné nové továrny stojí i několik miliard dolarů. Vzhledem k Moorovu zákonu a rychlému vývoji, kdy se Intel snaží každé dva roky vyrábět s pokročilejší technologií, je takové tempo neuvěřitelně nákladné.
AMD dalo v posledním roce do vývoje necelou miliardu dolarů, což je o dost méně, než třeba Nvidia, která za poslední rok utratila přes 1,3 miliardy dolarů. AMD i Nvidia mají hlavní výhodu v tom, že se nestarají o výzkum nových výrobních technologií, čipy se nechávají vyrábět u výrobců jako je TSMC, Globalfoundries nebo Samsung.
Významně a přibližně stejně investuje do výzkumu a vývoje trojice Amazon, Google a Microsoft. Všechny tyto tři společnosti mají mnoho společného a nejvíce se protínají v cloudovém segmentu, kde nabízí různé produkty a služby pro koncové uživatele i firemní zákazníky. Každá ze tři společnosti investovala během posledních 12 měsíců přes 11,5 miliardy dolarů.
Facebook za stejné období investoval 4,6 miliardy dolarů, což je vzhledem k příjmům a úzké oblasti zaměření poměrně hodně. Ale nesmíme zapomínat na obrovský potenciál virtuální reality (Oculus Rift), kterou teď Facebook vlastní. Pak je tu ještě poslední velikán, který stojí asi o nejdetailnější prozkoumání – Apple.
Apple je nejúspornější a nejefektivnější
Apple za poslední roky akceleroval investice do výzkumu a vývoje, ale nikdy nepatřil mezi společnosti, které do této oblasti utrácí nejvíce peněz. Díky jednoduchému produktovému portfoliu, které obsahuje jen několik modelů pro každý segment, dokáže vynakládat peníze na nové technologie poměrně efektivně. Za poslední rok se investice do vývoje poprvé dostaly přes 8 miliard dolarů, přičemž před dvěma roky to byla pouze poloviční částka.
Apple se snaží dostat do více segmentů a vyvíjet si stále větší počet částí sám (procesory, operační systémy, programovací jazyk, cloudové platformy, kamery atd.). Vzhledem ke spekulacím o vývoji vlastního elektromobilu lze navíc očekávat další výraznější posun v investicích, pravděpodobně i nad hranici deseti miliard dolarů či výše, což už by mohlo znamenat prvenství v rámci celkové částky.
Trochu jinou perspektivu lze ale získat při pohledu na to, jakou část peněz z příjmů společnosti investují do vývoje a výzkumu a nikoli pouze absolutní částku. V tomto srovnání je vše ještě zajímavější, protože vzhledem k vysokým příjmům Apple utrácí neuvěřitelně málo v porovnání s ostatními společnostmi. Lze na to nahlížet ale i z jiného úhlu pohledu – Apple dokáže mnohem efektivněji proměnit vložené investice do příjmů a zisku, než jiné společnosti.
Zatímco Facebook investuje opravdu hodně - 37 % svého příjmu, Nvidia téměř 29 %, Intel skoro 22 % a Google přes 17 %, v případě Applu je to „jen“ 3,5 %.
Příliš mnoho může škodit
Jak je vidět, větší investice do vývoje neznamená automaticky zlepšení pozice na trhu, nebo zvýšení příjmů. Je to především o celkové efektivitě investice, která musí být dobře zacílená. Jako technologická firma totiž můžete utratit obrovské částky za vývoj a výzkum, ale pokud z laboratoří co možná nejdříve neodstanete finální produkt nebo službu, můžete propásnout okno, kdy se dá na dané technologie, produktu či službě vydělat nebo získat významnější tržní podíl.
Snaha je tak tyto nové věci dostat co nejdříve z laboratoře do reálného světa. S tímto problémem se potýká typicky Google, který se snaží zkoumat řadu zajímavých a revolučních technologií, je jich ale poměrně hodně a někdy to trvá příliš dlouho, což znamená vysoké náklady. Za příklad si můžeme vzít systém automatického řízení bez řidiče. Zatímco Google na systému pracoval mnohem déle než Tesla Motors a má ho jistě pokročilejší fázi, Tesla už dostala první jednodušší generaci přímo do aut, která jsou už přes rok v prodeji. Z reálného nasazení a sběru obrovského množství reálných dat bude okamžitě těžit při vývoji další generace, více, než co zvládne nasbírat pár prototypů vozidel od Googlu. Systém od Googlu je totiž stále „v laboratoři“ a nemá žádné příjmy, pouze obrovské náklady.
Hodnota investice do vývoje a výzkumu tak není v absolutních číslech příliš porovnatelná, protože záleží spíše na mnoha dalších faktorech, než ovliňují samotné peníze – kvalita týmů, rychlost vývoje a správná strategie uvádění nových technologií, produktů a služeb v ten pravý čas a s dobře nastavenou cenovou hladinou.
