V posledních třech letech byl trend v oblasti vývoje větrných elektráren jednoznačný – čím větší, tím lepší, ergo efektivnější. Proti hlavnímu myšlenkovému proudu se však vydal tým vývojářů na Texaské univerzitě v Arlingtonu, který nedávno představil funkční větrník, který má na svém nejširším místě pouze 1,8 milimetru. Na jediné zrno rýže se vejde celá farma čítající desítku kusů těchto zařízení.
Konstruktéři nyní doufají, že se jim podaří zakomponovat takovéto farmy například na povrch mobilních telefonů nebo jejich obalů. „Když se vám vybije telefon, bude stačit párkrát zamávat zařízením vzduchem a bude vše vyřešeno,“ dodala docentka Smithy Rao v prezentaci svého výzkumu.
V případě úspěchu tak půjde po solárních panelech o druhý největší průnik obnovitelné energie do světa přenosných zařízení.
Detail mikroskopické větrnné elektrárny na minci „penny“ (zdroj: University of Texas Arlington)
Za konceptem stojí docentka Smithy Rao a profesor J.-C. Chiao, kteří představili funkční prototypy těchto zařízení. Větrníky se skládají ze dvou aerodynamických 3D komponentů niklové slitiny, která je dostatečně pevná a nepraská.
Svojí prací zaujali Taiwanskou firmu WinMEMS Technologies, jež s jejich univerzitou nakonec navázala obchodní a patentovou spolupráci. Mikrovětrníky by mělo být možné sériově vyrábět s velmi nízkými náklady. „Zatím jsme se jen zlehka dotkli potenciálu, který tato zařízení skrývají,“ uvedla optimisticky Rao.
Detail mikroskopického větrníku (zdroj: University of Texas Arlington)
