V případě NFC je bohužel technologie daleko před uspokojivým obchodním řešením.1) Banky chtějí dostat platební karty do mobilu, protože ušetří (jak poznamenává někdo dole v diskusi).2) Za to nabízí nějaké peníze (nižší ale, než by zaplatily za vydání klasické karty.)3) O ty peníze svádí boj několik hráčů, kteří mají možnost platební kartu do mobilu dostat, skrze různé technologie, které ale všechny potřebují nakonec NFC, jako prostředek:
a) výrobce hardwaru, např. Samsung, Apple
b) "vlastník platformy", např. Apple, Google, Microsoft
c) telefonní operátorZájemci z řad a) a b) se překrývají, ale nemusí nutně být totožní. Používají tzv. "secure element", což je v podstatě smartkarta přiletovaná v telefonu. Secure element pak může přes NFC komunikovat s vnějším terminálem a pokud je v něm platební aplikace, může fungovat jako platební karta.Telefonní operátor nemůže moc mluvit do designu telefonu (resp. diktovat si, jak chce používat hardware), ale zase má plně pod kontrolou SIMku. Ta může (pro potřeby bezhotovostních plateb) fungovat úplně stejně jako secure element.a), b) a c) spolu vedou konkurenční boj, který spočívá v tom, že operátoři nedovolí vlastníkům platformy používat SIM a ti pro změnu nedovolí operátorům používat secure element pro platební aplikace. V důsledku to pak vede k tomu, že v některých telefonech mohou tahle dvě řešení existovat současně, a nakonec může být na uživateli, co si vybere: Půjde do toho raději se svým operátorem, nebo např. Googlem?Ten, koho si vybere, pak vydělá právě na tom, že bance tuto službu zpřístupní.A aby to nebylo tak jednoduché, samozřejmě do toho také chtějí mluvit vlastní banky, protože nejsou zvyklé na to, že najednou nemají platební kartu plně pod kontrolou, ale musejí spoléhat, na další články řetězu - operátory - pro např. OTA aktualizace, nebo vlastníky platformy pro vlastní implementaci v telefonu.
