Představte si dopravní prostředek, třeba autobus nebo tramvaj, který budete chtít sledovat – tedy u kterého vás bude zajímat jeho geografická poloha. Co uděláte? Nejspíš do něj nainstalujete GPS přijímač a nějaké zařízení pro periodické zasílání polohy třeba skrze mobilní síť.
Co když vám ale tento dopravní prostředek nepatří? Pak můžete použít techniku sledování polohy pomocí Wi-Fi routeru, o které jsem psal loni v zimě. S něčím podobným si pohrál i Ivan Kutil a vytvořil „jednoduchou“ mapovou aplikaci, která… Která sleduje polohu jedné pražské tramvaje. Tramvaj přitom nemá žádný veřejně dostupný GPS přijímač, má ale naopak Wi-Fi router. S využitím dříve zmíněných technik tento router „osahají“ cestující s chytrými telefony se zapnutou geolokací, nevědomky ho zaměří a polohu zašlou na server Googlu. Jakmile se tak stane, tramvaj se v mapové aplikaci posune zase o kousek dál a pošle dokonce i tweet na svůj vlastní twitterový účet.
Wifitramvaj řekne, kde právě je
Možná si teď kladete otázku, k čemu je to vlastně dobré. Je to především zajímavá případová studie, která nastiňuje ohromné možnosti davové (crowdsourcingové) geolokace objektů. Představte si, že by měl Wi-Fi router každý dopravní prostředek v Praze a hypotetická aplikace vám sdělí, že se váš linkový autobus už blíží. Ne podle jízdního řádu, ale skutečně! To je sice zatím pouze technologický ideál, takhle dokonale zatím geolokační systém Googlu nefunguje, se zvyšující se penetrací chytrých internetových mobilů je to ale docela možná jen otázka času.
