To byla jediná část, kterou jsem asi po 2 minutách přetočil, neb jsem nechtěl usnout. Monotónní hlas, v němž nelze rozeznat jednotlivé věty. Chybí jakákoli mimoverbální komunikace. Změny v intonaci a zabarvení hlasu se u něj člověk také nedočká. 
Trošku mě iritoval i Jakub Vrbacký, protože je nevhodné si hrát s telefonem, pokud je se mnou natáčen rozhovor. Neustále se na něj díval, místo aby se díval buď na Jana Lásku anebo na kameru. Šmudlat cosi prstem po displeji by prostě mělo být zakázáno. Jan Láska je naproti tomu absolutní profesionál. Evidentně se snažil situaci zachránit, proto byl nucen si také vytáhnout telefon z kapsy, ačkoli to zjevně neměl v úmyslu.
