Můj milý Ježíšku z O2. Co si od tebe přeji? Nic. O2 jsme si vybral svobodně, nikdo mě k tomu nenutil, a není třeba mě uplácet nějakým dárkem. Akceptuji ceny služeb. Jen jedno prosím tě zařiď. Ať všechny ty finanční prostředky použijí na zkvalitnění účtovacího systému, ať kredit, který si kódem zjistím, je aktuální, ať účtují skutečně to, co člověk vyčerpá. Ať si přestanou hrát na to, že tato služba je dostupná jen k tomuto tarifu, zákazníkovi určitého věku a je třeba na ni vynaložit tak dlouhý úpis. Služby s jednoduchým ceníkem bez nějaké diskriminace, menší náklady na proškolení zaměstnanců, kteří ani neví, co která služba a jak a za kolik, a tak při každém druhém dotazu na infolince se dotyčný odchází radit s kolegou. Bylo by toho, Ježíšku z O2, dost, ale jestli ti do toho mluvit, nedávej dárek nám, dej dárek O2 manažerům, ať pochopí, že karty už jsou rozdány, trh je nasycen a ať se snaží udržet stávající zákazníky, než chrlit akce pro „nové“ a „nové“ zákazníky. Vždyť čísla už došly, recyklace je na plných obrátkách a já v domnění, že využiji službu volání, SMS, MMS na jedno číslo zdarma jsem v dobré víře koupil SIM, nechal si dobít kredit 300 Kč, a začal volání používat. Proto touhle cestou vzkazuji všem, že žádné peníze vracet nehodlám, žádný lichvář nejsem, nikdy jsem nikoho nedostal do dluhů, vždyť tohle číslo mám jen od půlky září. Chudák manželka, která dostala tuto SIM, aby mě mohla „zadarmo“ volat. No nic, SIM šla do koše. Dejte si pozor, aby jste nedopadli podobně.
